Návrh ohybově tuhého svařovaného styčníku nosníku na sloup
Ohybová únosnost
Ohybová únosnost svařovaného styčníku se vypočte z výrazu
Rameno vnitřních sil z pro svařované styčníky
Únosnost v tahu Ft.Rd se uvažuje jako nejmenší z únosností:
- pásnice sloupu v ohybu Ft.fc.Rd
- stěny sloupu v tahu Ft.wc.Rd
Výsledná únosnost tažené oblasti nesmí překročit únosnost v tlačené oblasti a únosnost ve smyku, tj. únosnosti:
- stěny sloupu ve smyku VwpRd/β
- stěny sloupu v tlaku Fc.wc.Rd
Ohybová tuhost
Počáteční pružná tuhost přípoje se stanoví z dílčích tuhostí jednotlivých komponentů jako
Součinitel μ vyjadřuje poměr mezi počáteční a sečnou tuhostí. V její lineární části křivky je roven jedné a zvětšuje se vzrůstající hodnotou ohybového momentu
kde je: | z |
|
ψ |
| |
κ |
| |
Med |
|
Deformovatelné komponenty pro stanovení tuhosti svařovaného styčníku:
k1, k2, k3 | k2, k3 | ||
k1, k2, k3 |
Poznámka: Značení odpovídá konvenci použité v EN 1993-1-8
kde je: | k1 |
|
k2 |
| |
k3 |
|
Nevyztužené svařované styčníky se považují za dostatečně tažné, pokud se nepožaduje větší natočení než ϕCD.min = 0,015 (EN 1993-1-8). Pro svařované styčníky s vyztuženou stěnou sloupu lze mezní natočení určit jako