Zatěžovací stav

Toto dialogové okno umožňuje zadání nového zatěžovacího stavu včetně všech potřebných parametrů. Před políčkem pro zadání názvu se vypisuje identifikátor zatěžovacího stavu, který se skládá z čísla zatěžovacího stavu a jednopísmenné předpony. Předpona je určena typem zatížení:

G	stálé zatížení
Q	proměnné zatížení
A	mimořádné zatížení
W	proměnné zatížení - vítr
S	proměnné zatížení - sníh

První zatěžovací stav v konstrukci tak může mít identifikátor G1 za předpokladu, že tento zatěžovací stav je typu "stálé". Identifikátor Q5 znamená, že se jedná o pátý zatěžovací stav v konstrukci a je typu "proměnné". Identifikátor zatěžovacího stavu je používán při sestavování a výpisech kombinací.

Kód zatěžovacího stavu

Kód zatěžovacího stavu určuje, jaké zatížení lze v tomto zatížení zadávat. Možné jsou tyto varianty:

vlastní tíha	zatížení v tomto zatěžovacím stavu představuje vlastní tíhu konstrukce a je generováno automaticky programem. V jedné úloze se může vyskytovat pouze jeden zatěžovací stav s tímto kódem.
silové	do zatěžovacích stavů s tímto kódem lze zadávat jakékoliv silové zatížení (síly a momenty). Počet silových zatěžovacích stavů není omezen.
deformační	do zatěžovacích stavů s tímto kódem lze zadávat deformační zatížení způsobené poklesem podpory. Počet deformačních zatěžovacích stavů není omezen. Tento kód je dostupný pouze v programech Fin 2D a Fin 3D.
teplotní	do zatěžovacích stavů s tímto kódem lze zadávat teplotní zatížení. Počet těchto zatěžovacích stavů není omezen. Tento kód je dostupný pouze v programech Fin 2D a Fin 3D.

Typ zatížení

určuje charakter zatěžovacích stavů dle jejich proměnlivosti v čase. Výběr typů odpovídá klasifikaci dle čl. 4.1.1. normy EN 1990. Proměnné zatížení je doplněno o délku trvání zatížení dle tab. 2.1 normy EN 1995-1-1.

Součinitele zatížení

Umožňuje zadat dílčí součinitel zatížení γ_f. Tento součinitel zohledňuje možné nepříznivé odchylky hodnot zatížení od reprezentativních hodnot. Pro stálá zatížení je nutné zadat různé hodnoty pro příznivé (γ_f,inf) a nepříznivé (γ_f,sub) působení zatížení v kombinaci. Výchozí hodnoty součinitelů vychází z tabulky A1.2(B) normy EN 1990.

Kategorie

Zatřídění zatěžovacích stavů do kategorií odpovídá klasifikaci zatížení dle tabulky A1.1 normy EN 1990. Dle tohoto zatřídění jsou proměnným zatěžovacím stavům přiřazeny kombinační součinitele ψ₀, ψ₁ a ψ₂. Kategorie „Uživatelské zadání“ umožňuje zadání vlastních hodnot součinitelů. Kategorie jsou přístupné pouze pro normy založené na Eurokódech.

Kombinační součinitele

Základní hodnoty součinitelů pro sestavování kombinací vychází z normy EN 1990 a závisí na kategorii zatěžovacího stavu. Při uživatelském zadání lze nastavit vlastní hodnoty součinitelů. Pro sestavování kombinací jsou použity následující součinitele:

ξ	Součinitel redukce stálých zatížení v alternativní kombinaci – tento součinitel je přiřazen všem stálým zatížením a je použit při sestavování alternativních kombinací pro mezní stav únosnosti (kombinace dle vztahu 6.10b v EN 1990)
ψ₀	Součinitel kombinační hodnoty – součinitel pro proměnná zatížení, používá se při sestavování kombinací pro mezní stavy únosnosti i použitelnosti
ψ₁	Součinitel časté hodnoty – součinitel pro proměnná zatížení, používá se při sestavování mimořádných kombinací a kombinací pro mezní stavy použitelnosti.
ψ₂	Součinitel kvazistálé hodnoty – součinitel pro proměnná zatížení, používá se při sestavování mimořádných kombinací a kombinací pro mezní stavy použitelnosti.

V levém dolním rohu lze změnit číslo zatěžovacího stavu a tedy ovlivnit pořadí zatěžovacích stavů ve výpisech.

Dialogové okno "Zatěžovací stav"

GEO5

FINEC

TRUSS4

FIN EC

Online nápověda